Alternativy environmentální krize

moderátor       Mgr. Ivan Andráško, Ph.D.
čas                15:30-16:30
místnost         Z3

O původu jablek v brněnských obchodech
Bc. Irena Honsnejmanová (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)
Jablka jsou tradiční českou komoditou, která je však v poslední době vytlačována produkty ze zahraničí. Tento příspěvek shrnuje poznatky získané v rámci průzkumu prováděného v březnu 2012 ve 20 vybraných prodejnách na území města Brna. Jeho cílem bylo zjistit do jaké míry se tak děje, zda preferují drobní čeští obchodníci české produkty více než nadnárodní řetězce a jaké jsou rozdíly mezi nabídkou jednotlivých typů obchodů. V rámci průzkumu byla zjišťována země původu prodávaných jablek a byly vedeny semistrukturované rozhovory pro lepší pochopení příčin současného stavu. V závěru příspěvku je s pomocí statistických zdrojů provedeno srovnání množství vypěstovaných jablek v Česku a tuzemské spotřeby, aby bylo možné zjistit, zda vůbec může být Česko v produkci jablek soběstačné.

Transition town: aplikovatelnost konceptu v českých městech
Mgr. Jaroslav Biolek (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)
Iniciativy Transition Town vznikly v nedávné době v Británii v reakci na globální environmentální problémy dotýkající se prostředí a obyvatel měst. Příspěvek ve stručnosti vysvětluje základní principy a východiska konceptu Transition town, tedy ekologického způsobu života ve městě podporujícího místní ekonomiku. Hlavním cílem studie je však zhodnotit využitelnost tohoto konceptu v českém prostředí a na příkladu vybraných českých měst demonstrovat rozvoj iniciativ, které primárně nevycházejí z modelu Transition town, nicméně mohly by být sem řazeny. Výsledky studie dokládají, že řada aktivit, jež řadíme k činnostem typickým pro Transition iniciativy, se v českých městech už řadu let rozvíjí, tudíž je zřejmé, že aplikovatelnost konceptu je možná i v českých městech, schází jen větší koordinace těchto aktivit.

Farmářské trhy z krize zrozené?
Mgr. Lenka Fendrychová (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze)
Rozvoj alternativních potravinových sítí zhruba od 80. let 20. století podle řady západních autorů vzešel z krize důvěry spotřebitelů v moderní systém produkce a distribuce potravin. V důsledku potravinových panik začali mnozí lidé hledat bezpečné jídlo mimo konvenční potravinové řetězce, často přímo u malých farmářů v okolí. Vznikají tak alternativní potravinové sítě, které podle některých přispívají k větší udržitelnosti zásobování potravinami – ekologické, sociální i ekonomické. V Česku sledujeme v posledních letech boom farmářských trhů, vznikají farmářské prodejny, přibývá „bedýnek“. Nabízí se proto otázka, co je důvodem rozvoje alternativních potravinových sítí v Česku? Jedná se o zpožděnou difúzi již hotového západního konceptu nebo snad původní reakci na jakousi specifickou českou krizi? Odpověď budu hledat na základě poznatků z výzkumu pražských farmářských trhů.