Tematické sekce

1. Svobodná kartografie a geoinformatika
Nejen v době hospodářské krize stále častěji hledáme alternativy ke komerčním softwarovým produktům, které by představovaly dostatečně kvalitní nástroj bez dodatečných finančních nákladů. Zdarma tak můžeme využívat geografické informační systémy, kancelářské balíky, prohlížeče obrázků či přehrávače videa. Open source (otevřený zdrojový kód, svobodný software) má však také svoji filosofii, jejíž analogii lze spatřit v mnoha jiných oblastech i mimo výpočetní techniku – svobodný přístup k informacím nebo datům, dobrovolnictví, svobodné rozhodování, přemýšlení a chování.
Cílem sekce je ukázat možnosti využití svobodného softwaru a svobodných geografických dat a zároveň představit některé zajímavé kartografické a geoinformatické projekty, kde jsou svobodné technologie a data využívány. Open source software šířený pod licencí jako je GNU nebo GPL má dnes ve výzkumné sféře a studentských projektech již své pevné místo a často tvoří velmi dobrou alternativu ke komerčním řešením. Také svobodná geografická data jsou stále spolehlivější, podrobnější a mají stále větší pokrytí. Nasazení těchto technologií do výuky navíc představuje zajímavý nástroj pro výchovu k individuální odpovědnosti a etické citlivosti. Jsou vítány zvláště příspěvky ukazující možnosti využití open source aplikací v geografickém výzkumu a příspěvky diskutující etické či tržní otázky užívání těchto softwarů a dat.

2. High-technologie akademické geoinformatiky
Informační a komunikační technologie (ICT) včetně geografických informačních systémů (GIS) a technologií (GIT) jsou jednoznačně významnou součástí dnešní společnosti. V rámci informační společnosti pracují s prostorovými informacemi různé skupiny lidí s vlastním smýšlením o prostorových problémech. Všichni ovšem sledují stejné cíle - převést reálný svět do digitální podoby, virtuální model analyzovat a získat informace pro navrhování, rozhodování a výsledné konání. Nejmodernější technologie (3D laserové skenování, obrazová spektroskopie, Cloud computing, 3D modelování) vytvářejí zcela nové epistemologie. Dokážeme zachytit klíčové informace v rostoucím objemu prostorových dat. Existují nové typy dat, existují nové formáty a existují nové technologie. Existují i nové přístupy? Dokážeme v rámci svých výzkumů a výuky s těmito technologiemi pracovat? Dokáže je akademická sféra efektivně využívat? Sekce nabízí prostor pro příspěvky o možnostech využití prostorové informace v geoinformačním výzkumu i v rámci mezioborových aplikací, o způsobech práce s novými daty a o nových způsobech práce s konvenčními datasety.

3. Location-based services
Neustálý pokrok ve vývoji moderních technologií umožňuje jejich komercionalizaci a masové zpřístupnění. S rostoucí penetrací mobilních zařízení (telefony, tablety, PDA) a ubikvitním internetovým připojením roste poptávka po službách založených na poloze uživatele (location-based services, LBS). Jak na tyto trendy reagují geografové a kartografové? Prostorový determinant nabídky služeb je jedním z exkluzivních témat geografie, vidina komerčního využití však motivuje zejména hráče z oblasti marketingu a managementu. Má v tomto směru tedy geografie svoji relevanci? Jaké jsou geografické aplikace? LBS nejsou pouze o propojení polohy s kontextovými službami, velkým tématem zůstává právní a etický rámec sledování uživatelovy polohy, technologické aspekty určování polohy v husté zástavbě nebo pod úrovní zemského povrchu, způsob kartografické vizualizace, či teoretické ukotvení těchto přístupů.

4. Krize, kolaps, katastrofa v geovědních disciplínách
Krátkodobé fluktuace i dlouhodobá variabilita klimatu, klimatické změny a jejich dopady, meteorologické extrémy (přívalové srážky, povodně, sucho, vichřice, hurikány, teplotní extrémy aj.), geomorfologická a geofyzikální rizika (erozní procesy, sesuvy, seismologie a vulkanismus) jsou pouze vybranými příklady možných katastrof v neživé přírodě. Sekce otevírá prostor pro empirické příspěvky s tématy procesní analýzy, možnosti modelování a predikce těchto přírodních jevů, které mají nejen výrazné environmentální, ale i ekonomické a sociální důsledky. Problematika globálních změn klimatu, přírodních katastrof či hospodaření s vodou patří mezi aktuální a významná globální celospolečenská témata. V sekci bychom rádi uvítali jak fyzické geografy (klimatology, hydrology, geomorfology, pedology), tak i geology a vědce aplikovaných oborů s důrazem na interdisciplinární povahu studia přírodních rizik a katastrof.

5. Krajina v prostoru a čase
Již od dob prvních pastevců a rolníků začal člověk výrazně měnit tvář krajiny. Nedotčených biotopů stále ubývalo a přírodní krajina se změnila na tzv. kulturní krajinu. Z přírodních stanovišť se staly ostrovy v moři člověkem intenzivně využívané či dokonce devastované krajině. Stále pokračující fragmentace krajiny a zánik přírodních či polokulturních stanovišť je proto jedním z nejvíce diskutovaných témat v současné ekologii a fyzické geografii. V této sekci přivítáme příspěvky zabývající se distribucí a změnami biotopů, společenstev či krajinných jednotek v prostoru a čase. Dále uvítáme také studie zamřené na vliv fragmentace krajiny na druhovou diverzitu či možnosti migrace živočichů a rostlin.

6. Geodiverzita vs. biodiverzita - co mají společného?
Úbytek rostlinných a živočišných druhů i celých společenstev a všeobecná devastace přírodního prostředí vyvolaly zájem o zachování jeho rozmanitosti. Hlavní pozornost je většinou věnována rozmanitosti biologické – biodiverzitě, a to na úrovni druhů. Čím dál více se však ve světové literatuře objevují studie o rozmanitosti neživé přírody – tzv. geodiverzitě. Co mají tyto části přírody společného? Jak se navzájem ovlivňují? Přivítáme příspěvky věnující se zejména obecným otázkám role diverzity v živé i neživé přírodě a rozdílným způsobům jejich využívání ve výzkumu. Zároveň je sekce určena i pro prezentaci konkrétních empirických výsledků výzkumu jakéhokoliv druhu diverzity.

7. Materiální rozměr sociálního světa a sociální rozměr materiálního světa
Zatímco fyzické geografii je často vyčítána hegemonie materiálního pojetí, geografii humánní lze napadat právě pro absenci její materiality. Velmi explicitně to například popisuje Latour (2002: 108): „Když třeba cyklista spadne z kola, protože najel na kámen, nemají k tomu sociální vědci podle vlastních slov co říct. Sociální věda se stává možnou pouze ve chvíli, kdy na scénu vstoupí policista, milenec, pojišťovací agent nebo Dobrý Samaritán, protože potom už před sebou nemáme pouze nějaký příčinný sled výskytů toho či onoho, ale také navzájem zřetězené a sociálně smysluplné události.“
Potřeba sociologie věcí (Latour 2005) byla velmi rychle následována výzvami po geografii emocí (Nold 2009) nebo například po geografii těla (Schissel 2006). Materialita či tělesnost každodenního života se tak stala součástí většiny sociálních oborů. Na druhou stranu je fyzická geografie stále více konfrontována se sociálně podmíněnou relativností svých poznatků. Sekce tak nabízí společný prostor pro fyzické i sociální geografy. Společným pojivem nechť je oboustranná inspirace, jak integrovat sociálno do epistemologie přírodovědné a zároveň materialitu do epistemologie sociálněvědní.

8. Geografie němých, okrajových a opomíjených
Společnost není a nikdy nebyla homogenní. Nesestává se pouze z bílých, zaměstnaných, ženatých a zdravých mužů mezi 30 a 40 lety. Není vystavěna ani z mladých, čtyřčlenných, česky mluvících, ve vlastních domech žijících rodin, i přesto, že takový obraz může být součástí ideálů velké části jejich členů. Sekce nabízí prostor pro diskusi specifik prostorovosti jakýchkoliv menšinových skupin, ať jsou jimi myšleny děti, migranti, bezdomovci, chronicky nemocní, senioři nebo například vozíčkáři. Přivítáme především témata spojená s odlišností prostorového chování, orientace, s odlišnými schopnostmi ovlivňovat, spoluutvářet a rozhodovat o podobě fyzického a sociálního prostředí.
Obdobně jako lze uvažovat o marginálních společenských skupinách, lze analogicky k tomu uvažovat i o marginálních místech a časech stojících mimo hlavní mainstream geografického zájmu. Kolik existuje prací, které by se zabývaly zemědělstvím v lednu, veřejným prostorem nad ránem nebo orientací v dešti? Geografie hraničních, mezních prostorů, geografie noci, zvuková krajina měst, heterotopie či Eruv představují pouze ukázku z široké palety tohoto tématu. Sekce tak nabízí prostor pro příspěvky zaměřené jak na prostorové chování marginálních skupin společnosti, tak i na opomíjené části žitého časoprostoru.

9. Krize
"K" jako kapitalismus,           "K" jako krach,
"R" jako rozvoj,                     "R" jako regulace,
"I"  jako investice,      X          "I" jako iluze, 
"Z"  jako Západ,                    "Z"  jako záchrana,
"E" jako ekonomika               "E" jako euro

10. Univerzita jako aktér regionálního rozvoje?
Teze o tom, že univerzity přispívají k rozvoji regionů, se v současné době stala velmi často opakovaným stereotypem. Jaký je však jejich reálný dopad na region, jak reagují na poptávku místních trhů práce, jak kooperují s lokálními producenty? Co svým partnerům nabízí, jakým cílům podřizují organizaci vzdělání a kdo je definuje, jakými výzkumnými tématy se zabývají a jaké aplikace jejich výsledky umožňují? Proč v posledních letech slýcháme pojem „krize vysokého školství“ stále častěji? Jednotlivé role univerzit a dalších vysokoškolských institucí se nepochybně mění, ale nejedná se jen o adaptaci na nové podmínky vyplývající z proměn globálního kontextu, které pro nás ve výsledku budou přínosné? Ekonomicky nestálé období nepřeje diskusím takto komplexních témat, což je ale nečiní méně naléhavými. Sekce nabízí prostor, v jehož rámci je možné se těmito otázkami zabývat, ať už z hlediska role vzdělání ve společnosti, univerzity v regionu či doktoranda na univerzitě.

11. Krize a nerovnost
Postihuje ekonomická krize více centra než periferie? Zasahuje stejně bohaté i chudé nebo jsou její dopady sociálně diferencovány? Jinými slovy, dochází v období krize k rychlejšímu prohloubení regionálních a sociálních rozdílů než v období růstu nebo její efekt tyto nerovnosti spíše vyrovnává? Na tyto otázky, které pro mnohé stojí v centru geografického poznání, existuje více odpovědí, v závislosti na teoretických východiscích výzkumů, hodnotové orientaci pozorovatele i použitých ukazatelích. Sekce vytváří prostor pro diskusi vztahu mezi ekonomickým vývojem a vývojem regionálních a sociálních nerovností. Do diskuse vítáme příspěvky orientované teoreticky (konfrontace teoretických interpretací regionálních/sociálních nerovností), metodologicky (metody měření nerovností) i empiricky (hodnocení vývoje nerovností v konkrétních regionech), a to na všech měřítkových úrovních od regionů ČR po globální úroveň.

12. Vysvětlení v geografii
Geografie postupně opouští metody odhalující vztahy mezi jevy na základě kvantifikace, i přes to se ale statistické metody dále rozvíjí. Jakými způsoby můžeme analyzovat kvantitativní prostorová data a čím nám mohou být dnešní pokročilé metody užitečné? Na jaké otázky mohou odpovědět metody, jako jsou logistická regrese, prostorově vážená regrese, ekologická inference, strukturní modelování nebo víceúrovňové modelování? Jaké jsou limity získaných odpovědí? Sekce přivítá především příspěvky prezentující konkrétní aplikace těchto metod, a to bez ohledu na jejich tematické zaměření.

13. Kvalitativní metodologie v geografickém výzkumu
Stále více geografů hledá pro svůj výzkum nové metodické nástroje, nové epistemologie. Kvalitativní metodologie představuje inspiraci pro nová, neřešená, okrajová témata. V českém kontextu je však rozvíjena v sociálně vědních oborech doposud převážně mimo geografii. Výrazná pozornost je kvalitativní metodologii věnována například sociální a kulturní antropologií, sociologií, psychologií nebo sociální prací. Jejich aplikovatelnost je však výrazně omezena na jejich oborové vymezení. Sekce otevírá prostor jak pro sdílení zkušeností s geografickým použitím kvalitativních metod (nestrukturované rozhovory, focus groups, go-along research, zúčastněné pozorování, mentální mapy atp.), tak i pro prezentaci jejich empirických výsledků.

14. Krize didaktiky geografie
Geografie jako disciplína se proměňuje, současně se proměňuje i vnější svět, jehož interpretace je tradičním cílem geografického poznání. Tradiční postupy výuky, vhodné pro přiblížení starších verzí disciplíny a staršího světa, nejsou často dostačující pro přiblížení nových teorií, konceptů a nových procesů. To vytváří poptávku po nových metodách výuky. Cílem tematické sekce je diskuse inovací ve výuce geografie na vysokých školách. Jsou vítány příspěvky představující netradiční didaktické metody, využití nových technologií ve výuce, postupy rozvíjející kritické myšlení, tvořivost, praktické dovednosti apod.

15. Je geografie v krizi?
Současná geografie je možná pestřejší a živější disciplína než kdykoliv ve své dosavadní historii. Nikdy se uvnitř geografie nesetkávalo tolik soupeřících i vzájemně se doplňujících přístupů a teoretických východisek, tolik i radikálně odlišných metodologií. Geografie nikdy neměla více studentů a kateder. Málokdy byla více respektovaná jinými vědnými obory než v současnosti. Toto je jeden pohled. Podle jiných jsou však právě toto její slabosti. Disciplína ztratila své jádro, teoreticko-metodologickou koherenci i odlišení od jiných oborů. Je v krizi? Věnují geografové dostatečnou pozornost reflexi vlastního oboru? Cílem sekce je vytvořit prostor pro příspěvky zamýšlejícími se nad charakterem oboru, jeho vývojem, příspěvky diskutující výhodu či kritickou konfrontaci různých přístupů i autorů, a to v domácím i mezinárodním kontextu.