Aplikovaná fyzická geografie

moderátor       RNDr. Karel Kirchner, CSc.
čas                10:15-11:15
místnost         Z2

Komunitní participace fyzického geografa nástrojem zefektivnění aplikace výsledků výzkumu
Jan Trávníček
Příspěvek diskutuje možnosti provázání fyzickogeografických přístupů s východisky humánní geografie a krajinné ekologie při aplikaci výsledků výzkumu krajiny a jejích změn v případové studii na Pozořicku. Respekt k potřebám a potenciálu místní komunity umožňuje vstup autora práce do lokální neziskové organizace. Porozumění místní sociální realitě a historii směřuje k návrhu udržitelného managementu za účasti interdisciplinárního týmu místních znalců a vnějších expertů v duchu Evropské úmluvy o krajině. V současnosti probíhá zavádění managementových návrhů do praxe.

Staré lesnické mapy území NP Podyjí a vývoj rozlohy výmladkových lesů
Marcela Pálková
Výmladkové lesy (pařeziny) byly od středověku široce využívaným způsobem hospodaření v lesích, sloužily především jako lokální zdroj palivového dříví. Od 18. století docházelo k ústupu pařezení, preferovaným typem lesa se staly kmenoviny (lesy vysoké). Ve výmladkových lesích dochází k opakované vegetativní obnově z pařezů či kořenovými výstřelky, ale stále zůstává zachován původní kořenový systém, který tak může mít stáří i mnoha set let. Na území NP Podyjí zůstaly zachovány ojedinělé lokality, kde se kontinuálně hospodařilo výmladkovým způsobem po několik století. Byly shromážděny dostupné mapové podklady týkající se lesního hospodářství oblasti NP Podyjí od počátku 18. do konce 20. století. Mapy a plány byly naskenovány, jednotlivé listy v digitální podobě spojeny dohromady a posléze rektifikovány v GIS ArcMap. Porovnáním s mapami současných lesních hospodářských plánů a mapami zobrazujícími využití krajiny (land use) od I. vojenského mapování do 50. let 20. století byly vytvořena mapa lokalit, kde zůstaly zachovány staré původní pařeziny a jejich stav byl ověřen terénními pochůzkami. Staré pařeziny jsou živoucím kusem historie, který si zasluhuje výzkum i ochranu.

Porovnání měření srážek pomocí dvou typů srážkoměrů
Barbora Kněžínková
Příspěvek se bude týkat porovnání měření srážek pomocí dvou typů srážkoměrů, které se v současnosti používají v síti Českého hydrometeorologického ústavu. Starší manuální srážkoměr METRA 886 byl od roku 1999 systematicky nahrazován automatickým člunkovým srážkoměrem MR3H. Používání tohoto automatického srážkoměru však s sebou nese poměrně velké množství problémů, které ve svém důsledku znamenají ve většině případů podhodnocování srážek. Statistické srovnání srážkových úhrnů naměřených oběma srážkoměry bylo provedeno na základě dat z 26 meteorologických stanic. Poznatky získané z tohoto srovnání jsou důležité mimo jiné pro homogenizaci srážkových řad.