Geografie konfliktu, války a míru

moderátor       RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.
čas                15:15-16:15
místnost         Z4

Geografické imaginace a jejich role ve válce proti teroru
Pavel Doboš
Příspěvek se zaměřuje na válku proti teroru, která byla vyhlášena americkými mocenskými elitami po teroristických činech z 11. září 2001 jako způsob, jež má zbavit svět teroristického nebezpečí. Příspěvek diskutuje problematiku, jaký vliv měla na vyhlášení války proti teroru tvorba imaginativních geografií, tedy pomyslné vytváření míst, o kterých mají jedinci neúplné zprostředkované informace. Zabývá se otázkou, zda-li při existenci různých geografických imaginací může být válka proti teroru považována za adekvátní reakci na teroristickou hrozbu a je zde zvoleno hledisko pohlížející na válku proti teroru jako na konstrukt, který odráží západní geopolitické myšlení, jež se snaží rozčlenit svět do určitých zón, které jsou přirozeně „dobré“ či „zlé“, „bezpečné“ či „nebezpečné“. V tomto ohledu je věnována pozornost kritice teorie střetu civilizací a rovněž vhodnosti použití metody dekonstrukce při práci s geografickými imaginacemi. Jako východiska pro kritiku geografických imaginací spojených s válkou proti teroru jsou zvoleny koncepty excepce Giorgia Agambena, sebenaplňujícího proroctví Roberta Mertona, umlčených subalternů Gayatri Spivak a kritika orientalismu Edwarda Saida.

Jižní Súdán – nový stát, nové výzvy?
Libor Lněnička
Politicko-vojenské konflikty, snahy o samostatnost, či dokonce nezávislost v zemích Severní a Severovýchodní Afriky zaznamenaly v posledních letech značný zájem nejen odborníků na mezinárodní vztahy, ale i médií. Události v Libyi se změnily v občanskou válku, jakou tato země dlouho nepamatuje. Drobné nepokoje v Egyptě znamenají nespokojenost místních obyvatel s politickým režimem. Naproti tomu „společensko-politickou krizi“ zažívá republika Súdán. Rozlohou druhá největší země Afriky (1 886 068 km²) po 30 letech  krvavé občanské války se v červenci 2011 rozpadla na dva samostatné státy – Súdán a Jižní Súdán. Zatímco muslimský sever si zachoval původní jméno státu „Republika Súdán“, jižní, převážně křesťanská část, nese oficiální název „Federativní prezidentská republika Jižní Súdán“. Náboženská a etnická různorodost obou zemí je prvotním znakem, proč nešlo setrvat v jednom státě společně. Cílem následujícího příspěvku je postihnout základní geografické aspekty dezintegrace velkého státního útvaru a zároveň jednoho z nejchudších států Afriky. Další část příspěvku se věnuje novým výzvám a problémům, před kterými tento nový stát světa stojí.

Geostrategická pozícia Srbska v regióne západného Balkánu
Slavomír Bucher
Článok sa snaží analyzovať postavenie Srbska ako vedúcej sily pri formovaní geopolitických trendov v regióne západného Balkánu na začiatku 21. storočia. Rôznorodá náboženská a národnostná štruktúra regiónu dotvára komplexný obraz zložitých časopriestorových vzťahov, ktoré po stáročia určovali pozíciu geopolitického smerovania tohto územia. Tragické udalosti 90. rokov negatívne ovplyvnili reputáciu a postavenie Srbska nielen v širšom regióne, ale aj v západnej Európe, USA, či arabských štátoch. Na začiatku 21. storočia sa samotné Srbsko ocitlo v novej geopolitickej realite , ktorú zdedilo po niekoľkoročnom konflikte poznačenom izoláciou, nestabilitou a diktatúrou. Dokáže sa krajina vyrovnať s vlastnou minulosťou, nadviazať na pozitíva zo svojej histórie, kultúry a dedičstva svojich predkov, alebo dôjde k postupnej vnútornej destabilizácii územia a následného zániku štátu? V našom článku sa pokúsime analyzovať rôzne scenáre vývoja regiónu s dôrazom na formovanie novej identity a vnímania reality Srbov v procese globalizácie a integrácie územia do euroatlantických štruktúr.

Faktory regionální identity území s přerušenou tradicí a jejich vnímání místní populací
Miloš Šerý
Příspěvek se bude tematicky zabývat regionální identitou. Tento fenomén, v české geografii doposud ne zcela dostatečně reflektovaný, se kontinuálně vyvíjí jednak v prostoru a taktéž v čase. Momentální charakter regionální identity je výsledkem působení mnoha formativních faktorů, mezi něž lze zařadit například historický vývoj regionu, jeho geografickou polohu, ekonomiku, politiku, sociokulturní struktury populace aj. Tyto tvůrčí aspekty mají bezesporu dopad taktéž na současnou podobu územní identity Jesenicka, které bylo vybráno pro potřeby této studie. Zkoumaná oblast je obecně považována za prostor se slabou regionální identitou. Cílem předkládaného textu je zhodnotit význam, který místní populace přisuzuje jednotlivým formativním atributům regionální identity. Provedena bude analýza, s jejíž pomocí budou nastíněny diference ve vnímání výše naznačených aspektů mezi dotazovanou populací. Analýza bude taktéž využita k parciálnímu ověření hypotézy o slabé regionální identitě zájmového území.