Krize ve výuce geografie

moderátor Mgr. Martina Pavlíčková
čas 11:00-12:00
místnost Z2

Aplikace modelu E-U-R v geografickém terciárním vzdělávání
Mgr. Ondřej Šerý, Mgr. Jan Kuchyňka (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)
Hlavním cílem příspěvku je poukázat na možnost aplikace modelu E-U-R ve vysokoškolském vzdělávání. I v současnosti totiž ve výuce na univerzitách stále přetrvává tzv. frontální výuka, která neposkytuje dostatek prostoru pro kritické myšlení a individuální potřeby studentů, zatímco v případě modelu E-U-R (třífázový proces učení) je důraz kladen na evokaci, uvědomění si významu informací a reflexi. Konkrétní použití tohoto konceptu je pak v příspěvku představeno na příkladu předmětu „Socioekonomické změny regionů České republiky“.

Learing management system Moodle jako platforma pro kolaborativní tvorbu publikací
RNDr. Jakub Trojan, RNDr. Jan Trávníček (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)
Vysoké školy a pracoviště VaV často stojí před výzvou jak koordinovat spolupráci většího kolektivu autorů při tvorbě společné publikace. V příspěvku představujeme modelový příklad kolaborativního přístupu k tvorbě, editování a publikování sborníku prací při participaci více než 70 spoluautorů. Modelovou skupinou jsou studenti prezenční formy studia a akademičtí pracovníci, kteří se společně zabývají rozsáhlým výzkumem udržitelného rozvoje v korporátní sféře v rámci jednoho z povinných předmětů. Jako nástroj sběru, sdílení a revize příspěvků byl využit Learning Management System (LMS) Moodle ve verzi 2.1. Semestrální projekt s prolongací do zkouškového období umožnil posoudit efektivitu dostupných e-learningových nástrojů při koordinaci rozsáhlé autorské participace. Součástí předloženého řešení je kombinace LMS s dalšími současnými nástroji webu 2.0 (technologie ukládání dat) a přístupy otevřených technologií (open source).

Jde zeměpis učit jinak a snad i lépe?
Mgr. Jan Hercik (Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci)
„Vyjmenuj!“ „Ukaž!“ „Definuj!“ Tak takováto slovesa lze bohužel z úst učitelů zeměpisu na ZŠ i gymnáziích slyšet stále velmi často. Když spojíme tato slovesa ještě s frontální výukou jakou nejčastější organizační formou a výkladem jako nejpoužívanější metodou, tak se nemůžeme divit, že podle řady výzkumů patří zeměpis mezi žáky k nejneoblíbenějším předmětům. Proč se tedy velká část našich kolegů nesnaží zapojit do výuky metody a formy atraktivnější a efektivnější? Někteří učitelé stále ještě nepochopili, že v době internetu není důležité žáky zahltit kvanty informací, která bývají často povrchní. Do tohoto prostředí pak přichází v rámci svých pedagogických praxí studenti učitelství. Díky některým učitelům, kteří odhalili kouzlo alternativních metod výuky a jejich zapojování do výuky a uvědomili si, že kvantita neurčuje kvalitu, se snad zeměpisu blýská na lepší časy.