Metody a koncepty prostorovosti I.

moderátor       Mgr. Ivan Andráško, PhD.
čas                14:00-15:00
místnost         Z3

Prostorovost v regionálním rozvoji na příkladu Frýdlantska
Tomáš Vágai
Příspěvek se zabývá rozdílnými konceptualizacemi prostoru označovanými jako absolutní, relativní a relační. Tyto koncepty jsou vztaženy k regionálnímu rozvoji příkladového regionu Frýdlantsko, kde je snahou pracovat s nimi při stanovení možné rozvojové strategie zájmového území tak, aby byla zahrnuta mnohost možností, přístupů, pohledů a strategií. Ty plynou nejenom z rozdílného charakteru, velikosti, postavení a rozložení jednotlivých aktérů a aktantů ve sledovaném území, ale také v jejich vzájemných vztazích daných mj.  intenzitou, vzájemnou ne-důvěrou, stabilitou atp.  Naší snahou je pracovat s nimi tak, jak jsou každodenně rozehrávány v pestrém množství způsobů, jakými je lze naplňovat, pojímat,  re-produkovat.¨Snaha o takovýto náhled si klade za cíl porozumět každodenně žitému Frýdlantsku tak, aby bylo možné pracovat s jeho potřebami a specifiky při stanovení jeho možného budoucího směřování.

Prostorovost aktivit a studia občanských iniciativ
David Vogt
Příspěvek si klade za cíl zhodnotit roli prostoru (z ontologického hlediska) v aktivitách občanských iniciativ či nevládních organizací, jejich konfliktech zájmů s dalšími iniciativami, veřejností, samosprávou, veřejnou správou a komerční sférou a (z pohledu noetického) při jejich studiu. Z hlediska (politické) geografie budou posouzeny vybrané teoreticko-metodologické přístupy sociálních věd zohledňující prostorovost. Občanská společnost a její iniciativy, ačkoli ne vždy hájí všeobecně uznávaný „veřejný zájem“, jsou považovány za oporu dobrého vládnutí a vyspělé demokratické společnosti. Ta čelí mnoha partikulárním zájmům včetně globalizujícího se komerčního tlaku či rozšířené korupce. Hlavním předmětem konfliktu se často stává právě (veřejný) prostor a jeho využití. Sledovat však lze prostorové souvislosti a rozdíly i z širšího hlediska geografické vertikální hierarchie a horizontální diferenciace. Praktický příklad poskytne autorův výzkum v Libereckém kraji v Česku ve srovnání s jeho poznatky z finské Severní Karelie, zejména její metropole Joensuu.

Formální předobraz reality periferií Jihomoravského kraje
Jan Kuchyňka
Ač je existence prostorových disparit nutná i teoreticky prospěšná, zájem o ně široký a dlouhodobý, řešení či pouhé jednotné evidenci se vědecká obec doposud nedobrala. Ta se tak často shoduje jen na dílčích parametrech. Mezi více konsenzuální bude jistě patřit neefektivita praktických postupů na úrovni územně správní administrativy. Úřad Jihomoravského kraje si ve svém Programu rozvoje kraje definoval podporu takovýchto oblastí. Periferní regiony Jihomoravského kraje však vykazují značnou vzájemnou nekonzistenci. Navíc se předpokládaná perifernost neprojevuje pouze v krajem vymezených regionech. To otevírá otázku, z jakého předobrazu periferie bylo čerpáno či by mělo být čerpáno. Předkládaný příspěvek by tak měl obohatit diskuzi o výsledcích komunikace teoretické (odborné) a praktické (administrativní) složky rozhodovacího procesu o směřování periferií.