Metody a koncepty prostorovosti II.

moderátor       Mgr. Pavel Klapka, Ph.D.
čas                15:15-16:15
místnost         Z3

Místo – lidé – rytmus. „Nový“ pohled na urbánní prostředí
Lucie Pospíšilová
Místo je slovy humanistických geografů prostorem s významem a vlastní identitou, které ho, ačkoliv se liší v subjektivním vnímání každého člověka, odlišují od míst ostatních. Na městské lokality může být nahlíženo jako na jedinečné celky tvořené fyzickým prostředím, lidmi a jejich aktivitami a významy, které jim lidé přisuzují. Všechny tyto komponenty se proměňují v čase a utváří jedinečnou a nezaměnitelnou podobu lokality. Cílem příspěvku je diskutovat vztah lokality a lidských aktivit v časoprostorovém kontextu na základě přístupů humanistické a časoprostorové geografie. Na teoretický vstup k výzkumu měst a městských lokalit jako neustále se proměňujících celků, navazuje zamyšlení nad metodami, kterými je možné charakter lokalit vyjádřit.

Četnost dotazů do webových vyhledávačů jako zdroj dat pro geografickou regionalizaci
Petr Kučera
Příspěvek rozvíjí tezi, že digitalizace nejrůznějších lidských činností přináší radikálně nové postupy pro empirický výzkum. Sledováním digitálních záznamů o běžných lidských činnostech můžeme získat celkový obraz o obecných tendencích chování či smýšlení skupiny i jednotlivce. Věnujeme se konkrétní metodě sběru a hodnocení dat o používání webových vyhledávačů, všímáme si intenzity výskytu určitých řetězců (zeměpisných názvů) zadávaných do vyhledávače a zdroje dotazů omezujeme na určité geografické regiony. Při našem použití uvedené metody vycházíme ze souhrnných dat o objemech provozu webového vyhledávače firmy Google, jak jsou poskytována analytickou službou Google Search Insights. Získaná data využíváme ke měření intenzity vzájemných vztahů mezi uzly v síti evropských měst a regionů. Použitá metoda se však nabízí i pro sledování geografických vztahů v jiných měřítcích a souvislostech. Diskuze o použité metodě pojmenovává její možné výhody i rizika a poukázat na širší souvislosti v oblasti moci nad kontrolou informací v současném kyberprostoru.

Geografie, postižení a přístupnost
Jakub Jaňura
Sociální geografie, chápaná jako studium společnosti optikou prostorových vztahů, logicky pojímá i skupinu obyvatel, o níž je zvykem hovořit jako o postižených. Tato skupina může podle některých interpretací tvořit v daném momentě až 30% obyvatelstva, jedná se tak o nezanedbatelnou část populace a s tím i témat, jež by neměla zůstat opomíjena. Geografie postižení se jako vědní obor konstituovala zejména v anglosaském světě, kde se teoreticky i prakticky rozvíjela především během posledních dvaceti let. Česká geografie tento směr dosud v podstatě neadaptovala. Tato studie je tak zaměřena na stručné uvedení toho, jak je postižení chápáno a jak je na tyto otázky v geografickém prostředí nahlíženo. Nejprve se, s ohledem na pochopení vývoje tohoto konceptu, budeme věnovat proměnám postavení postižených ve společnosti, jež se následně odráží v definičním a terminologickém aparátu, který ostatně ovlivňuje i chápání těchto otázek a práci s nimi. Na to poté navážeme rozborem geografických přístupů, směřovaným zejména k otázkám přístupnosti prostoru pro postižené, které se v rámci geografie postižení konstituují jako jedno z nejzásadnějších témat.