Migrace, migranti a lidé na hranicích

moderátor        Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D.
čas                 10:15-11:15
místnost          Z4

Využití Gestalt přístupu „tady a teď“ ve výzkumu mezinárodních migrací z perspektivy behaviorální geografie
Tereza Kušniráková
Využití poznatků psychologie v geografickém výzkumu stále stojí spíše na okraji zájmu geografů i navzdory tomu, že zejména ve studiu (mikro) prostorového chování lidí je psychologie de facto nepostradatelná. Cílem předloženého příspěvku je proto přiblížit psychologii geografii a podtrhnout přínos propojení těchto dvou zdánlivě neslučitelných disciplín. Příspěvek představuje možnosti aplikace principu „tady a teď“ psychologického směru Gestalt v geografickém kvantitativním výzkumu migračních a adaptačních tendencí a jejich motivačních faktorů a pozadí. Geografická teoretická základna se opírá o koncept mentálních map prostorových preferencí Petra Goulda a  mechanismy jejich utváření na individuální úrovni s přesahem do kolektivně sdílených hodnot a představ.

Dopady ekonomické krize na migranty a migraci v Česku
Soňa Schovánková
Příspěvek se věnuje dopadům nedávné ekonomické krize na pracovní migraci v Česku. Práce se skládá ze dvou klíčových částí – změny počtu pracovních migrantů žijících v Česku a imigrační opatření aplikovaná v Česku v uplynulých třech letech. Změny v počtech cizinců jsou analyzovány na základě oficálních statistických dat o počtech cizinců pracujících a pobývajících na území Česka. Výzkum je prováděn jak na regionální, tak i národní úrovni. Další část příspěvku se zaměřuje na migrační politiku a opatření, jež v době ekonomické krize vstoupila v platnost. Všeobecně lze konstatovat, že opatření přijatá českou vládou během ekonomické krize měla za cíl potlačit zejména neoprávněné ekonomické aktivity cizinců v Česku. A navíc lze předpokládat, že učiněné kroky měly za cíl potlačit příliv cizinců z určitých zdrojových zemí. Nicméně některá opatření byla přijata na úrovni EU i Česka již v předkrizovém období, avšak vstoupily v platnost v době hospodářské recese. Obojí bude v příspěvku diskutováno.

Občané Slovenska v České republice téměř dvacet let po rozdělení ČSFR
Ondřej Šerý, Jan Hercik, Václav Toušek
Příspěvek se zabývá dezintegračními tendencemi a jevy v moravsko-slovenském příhraničí po rozdělení Československa na konci roku 1992. Zatímco po rozdělení společného státu frekvence cest občanů ČR na Slovensko výrazně poklesla a k nijak vysokému nárůstu nedošlo ani po přistoupení obou nástupnických zemí do Evropské unie v roce 2004, tak totéž nelze konstatovat v případě cest občanů Slovenska do ČR. Četnost některých kontaktů SR – ČR se naopak postupně zvyšuje. Příspěvek obsahuje regionálně geografickou analýzu věnující se problematice migrace, dojížďky za prací a do škol, jejíž součástí jsou i výsledky dotazníkového šetření týkajícího se dojížďky občanů SR za nákupy a službami do ČR, konkrétně do příhraničního města Hodonín. Do budoucna lze předpokládat, že současná frekvence cest Slováků do ČR za nákupy poklesne, a to zejména v souvislosti se zvýšením daně z přidané hodnoty na potravinářské výrobky v České republice.

Kdo jsou zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji?
Michaela Bártová, Václav Toušek
Situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji vždy ovlivňovala zahraniční pracovní síla. K jejímu výraznému nárůstu a také ke značné změně ve struktuře došlo zejména v posledním desetiletí.  První část příspěvku se zabývá hodnocením působení zaměstnané zahraniční pracovní síly na tomto trhu, se zaměřením na její vývoj, strukturu a prostorové rozložení.  Druhá část příspěvku je zaměřená na kritické zhodnocení dostupných dat se zaměřením na data z úřadů práce. Na konkrétním příkladě je diskutována zejména jejich věrohodnost a vlastní práce s nimi.