Popis

V důsledku procesů globalizace se v průběhu posledních let vnější svět radikálně proměnil. Studenti i vyučující se musí vyrovnat s rychle se měnící strukturou společnosti a novými společenskými procesy a problémy. Akademická sféra na ně reagovala se zpožděním, čímž se snížila validita používaných metod a obecně aplikovatelnost znalostí absolventů. To omezilo uplatnitelnost absolventů v měnící se praxi. Problémem je např. nízká flexibilita na trhu práce a nedostatečné jazykové schopnosti. Rychlý technologický vývoj (nástup ICT technologií, GIS aj.) vytváří nutnost celoživotně doplňovat kvalifikaci. Výuka geografie na MU i UP tyto změny reflektuje, avšak potřeba inovace vzdělávacích programů je větší než stávající personální kapacita umožňuje. Konkrétněji vychází potřeba realizace projektu z těchto rozporů:

- rozpor mezi teoretickým zaměřením výuky a potřebami praxe (potřeba propojit, např. skrze posílení kontaktů mezi praxí a univerzitami a skrze rozvoj schopností studentů prakticky uplatnit svoje znalosti - tj. rozvoj dovedností)
- rozpor mezi "setrvačností" výuky a vznikem nových jevů ve společnosti, ekonomice, politice, kultuře (a také novými tématy v zahraniční geografii), které tradiční výuka nereflektuje buď vůbec, nebo jen málo (potřeba aktualizovat témata výuky)
- rozpor mezi dosavadním prioritním zaměřením výuky na česká témata a perspektivou uplatnění absolventů na mezinárodním trhu práce (potřeba zvýšit jazykovou kompetenci studentů vč. odborné terminologie)
- rozpor mezi ohraničením disciplín a interdisciplinární povahou řady témat a problémů i pracovních pozic (potřeba vytvářet interdisciplinární předměty).

Tato tvrzení se opírají o požadavky institucí z praxe (tam, kde spolupráce existuje). Anketa mezi studenty doktorského studia na Geografickém ústavu MU ukázala, že 72 % ze 149 dotázaných během studia navštívilo max jednu instituci zaměstnávající geografy; 64 % z nich neuvažuje o práci v zahraničí z důvodu jazykových znalostí.