Potenciál prostorových dat pro informační společnost 2

moderátor       Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D.
čas                14:00-15:00
místnost         Z2

3D kartografická vizualizace v prostředí internetu: možnosti a bariéry
Mgr. Lukáš Herman (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)
Příspěvek se věnuje využití 3D technologií v oblasti kartografické vizualizace. Hlavní důraz je kladen na řešení, které slouží k zobrazení 3D prostorových dat přímo ve webovém prohlížeči. V několika posledních letech došlo ke značnému pokroku v této oblasti. Vznikla řada jednotlivých návrhů a implementací, žádné z nich však nelze považovat za univerzální. V příspěvku je uvedena základní typologie a příklady existujících 3D webových technologií. Vybrané technologie byly testovány v různých webových prohlížečích. Výsledky tohoto testování byly srovnány s aktuálními statistikami využívání webových prohlížečů uživateli. Diskutovány jsou rovněž další technologické parametry jako otevřenost a rozšiřitelnost jednotlivých řešení nebo použití geografických souřadnicových systémů. V závěru jsou zhodnoceny zjištěné poznatky a doporučeny nejvhodnější technologie pro 3D kartografickou vizualizaci na internetu pro široké spektrum uživatelů.

IPI pro efektivnější výzkum, vývoj a užití moderních geoinformací
RNDr. Jiří Hiess (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)
Současný stav kodifikace, rozvoje a fungování infrastruktury prostorových informací v Česku je často vnímán prizmatem unijní direktivy INSPIRE. Při fascinaci technologiemi a pod tlakem komerčních zájmů zapomínáme, že pro rozvoj geovědních disciplín a pro jejich aplikace je primární kongnitivní základ rozvíjející tradiční geografii a proaktivní tvůrčí přístup vedoucí k originalitě, ke zhodnocení klasických i nových poznatků, k vytvoření efektivní administrativy a skutečně konkurenceschopných produktů. V probíhající mezioborové konkurenci se koncept IPI ukazuje jako významný pro prosazení soudobé geografie.

Možnosti rekonstrukce zaniklých rybníků s pomocí Digitálního modelu reliéfu ČR 5. Generace
Mgr. Jindřich Frajer, Mgr. Jan Geletič (Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci)
Rybníkářství je fenoménem kulturní krajiny českých zemí. V době svého největšího rozkvětu pokrývalo naše území přes 75000 rybníků, jichž se do současnosti dochovala pouhá třetina. Hlavní vlna rušení rybníků proběhla v první polovině 19. století. Na mnoha místech ještě před tím, než bylo území podrobně a přesně zmapováno stabilním katastrem. Při určování polohy a velikosti zaniklých rybníků jsme tak často odkázáni na I. vojenské mapování, které nám sice obsahově velmi hodnotně znázorňuje podobu české krajiny konce 18. století, avšak problémy nastávají s přesností zákresu. Velikost a tvar rybníků je tak často deformován v závislosti na schopnostech a paměti mapujícího císařského důstojníka, který projížděl krajinou. Tento problém by mohl být vyřešen historickou rekonstrukcí zaniklých rybníků za pomoci nejnovějších podrobných modelů reliéfu (např. z leteckého skenování). Příspěvek se v rámci case study, zabývá možností rekonstruovat zaniklé rybniční nádrže za použití Digitálního modelu reliéfu ČR 5. Generace ve spojení s I. vojenským mapováním a josefským katastrem.