Říční krajina

moderátor       Mgr. Zdeněk Máčka, Ph.D.
čas                14:00-15:00
místnost         Z3

Multidisciplinární přístup ke studiu říční krajiny
Mgr. Jiří Jakubínský (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)
Říční krajina představuje ekosystém podél vodních toků, jehož fungování je přímo podmíněno přítomností řeky v krajině a prostorový rozsah definován obvykle rozlohou území ovlivněného říční vodou. Jelikož se jedná o prostor velmi atraktivní pro realizaci potřeb člověka, lze zde často pozorovat střet aktivit lidské společnosti s působením přirozených procesů, souvisejících s přítomností dynamicky se vyvíjející říční sítě. K základním proměnným, jejichž výzkum může být zdrojem cenným informací o stavu fluviálního prostředí, patří především aktuální charakter hydrografické sítě, resp. míra modifikace přirozeného stavu koryta s příbřežní zónou a intenzita antropogenního tlaku, jemuž je daná krajina dlouhodobě podrobena. V příspěvku jsou prezentovány možnosti analýzy vybraných ukazatelů relevantních pro získání komplexních informací o environmentálním stavu prostředí, fungování ekosystémových služeb říční krajiny a formování možného přístupu ke správě vodních toků, v kontextu trvale udržitelného rozvoje.

Změny ve využití krajiny a na vodním toku v horním povodí Svitavy
Mgr. Eva Svobodová, Mgr. Marek Havlíček (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)
Příspěvek představuje analýzy a hodnocení změn využití krajiny a změn na vodních tocích v horním povodí Svitavy. Změny využití krajiny byly studovány na základě sad starých topografických map z pěti časových období (1836–1852, 1876, 1953–1956, 1994, 2002–2006). Data pro analýzu byla získána v prostředí ArcGIS vektorizací nad mapovými sadami, u novějších mapových sad byla využita dostupná vektorová data. Byly vyhodnoceny změny v zastoupení jednotlivých kategorií využití krajiny (9 kategorií využití ploch), počty změn, stabilní plochy, intenzita využití krajiny. V horní části povodí Svitavy bylo změněno 32 % území. Více než 60 % oblasti bylo označeno jako stabilní s převažujícími stabilními kategoriemi orné půdy a lesa. Extenzifikace (16 %) změn v krajině převažovala nad intenzifikací (9 %). U hlavního toku Svitavy byly vyhodnoceny hydrografické změny a byla provedena numerická analýza změn délky hlavního toku a změn křivolakosti hlavního toku. Během terénního výzkumu a studia literatury byly zkoumány pozůstatky vodních mlýnů a náhonů na hlavním toku řeky Svitavy.

Přednosti a nástrahy využití rizikové analýzy při hodnocení povodňového rizika
Mgr. Kamila Klemešová (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)
Současné řešení povodňové problematiky na území České republiky vychází především ze směrnice 2007/60/ES. Na jejím základě byla zpracována metodika, dle které by měly být v následujících letech hodnoceny vybrané ohrožené úseky českých vodních toků. Využití jednotné metodiky je bezesporu výrazným posunem ve vnímání povodní a možnosti realizace účinných protipovodňových opatření. Je ovšem nezbytné upozornit na některá úskalí rizikové analýzy, která by při prezentaci výsledků měla být vždy reflektována. Následující příspěvek si tak klade za cíl zhodnotit pozitiva i negativa použití semikvantitativní metody hodnocení povodňového rizika a kvantititativního vyjádření potenciálních škod na příkladu obce Troubky. Současně se zaměřuje také na činnost veřejné správy (VS) v oblasti hodnocení povodňového rizika, neboť právě orgány VS jsou důležitými aktéry pro možnost praktického využití výše zmíněných metod a to tak, aby byly prospěšné nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti.