Vysvětlení v geografii

moderátor       RNDr. Bohumil Frantál
čas                15:30-16:30
místnost         Z2

Identifikace shluků dopravních nehod pomocí metody jádrového odhadu hustoty a Monte Carlo simulací
Mgr. Zbyněk Janoška (Katedra geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.),
Mgr. Richard Andrášik (Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.)
Tento příspěvek představuje metodu pro identifikaci shluků dopravních nehod na úsecích pozemních komunikací. Metoda slouží k přesné lokalizaci nebezpečných míst na pozemních komunikacích na základě GPS poloh dopravních nehod. Je použito odhadu jádrové hustoty (JOH) rozšířeného o statistické testování založené na Monte Carlo simulacích, které umožňuje ohodnotit statistickou významnost shluků. Tyto statisticky významné shluky se nazývají Black Spots a jsou identifikovány jako místa, v nichž funkce JOH překročuje hladinu významnosti. Hladina významnosti je vypočtena pomocí Monte Carlo simulací. Metoda byla aplikována na dataset dopravních nehod na extravilánových komunikacích v okrese Olomouc. Několik typů dopravních nehod bylo zkoumáno a výsledky okomentovány.

Politické chování na Broumovsku: víceúrovňové modelování
Mgr. et Mgr. Petr Voda (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita; Mezinárodní politologický ústav, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita)
V geografických pracích snažících se vysvětlit příčiny rozdílů mezi jednotlivými místy se nejčastěji využívá lineární regresní analýza odhadující parametry pomocí metody nejmenších čtverců. Bohužel jeden ze základních předpokladů pro použití této metody (nezávislost případů) je v principiálním rozporu s jedním základních zákonů geografie – „vše je závislé na všem, a co je blíže, to je více závislé“ (Topler 1970). To znamená, že pro kvantitativní analýzu geografických dat je lineární regrese nevhodná, protože jednotlivé případy jsou navzájem závislé. Existuje několik přístupů, jak se s tímto problémem vyrovnat, dva z nich pak získávají v posledních letech na oblibě. Geograficky vážená regrese do výpočtu zahrnuje vzájemnou polohu případů, víceúrovňové modelování pak umožňuje ohodnotit vztahy mezi jevy uvnitř a mimo sledované jednotky. Potřebujeme tedy data na dvou úrovních. Jedna může být individuální, druhá regionální (obě úrovně mnohou být regionální, ale jedna musí být „vyšší“ než druhá). Tento příspěvek představí využití metody na případu studia volebního rozhodování na Broumovsku. V první úrovni budou zahrnuta data z dotazníkového šetření a teorie volebního chování (třídní hlasování, hodnotové hlasování,…), ve druhé úrovni pak budou využita data za obce, popisující lokální kontext. Zejména půjde o studium efektu pohraničí, takže budou zahrnuty i některé historické proměnné.

Statistické modelování prostorových dat na příkladu hodnocení webových prezentací obcí s rozšířenou působností České republiky
Mgr. Mgr. Tomáš Jeřábek (Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita)
RNDr. Jakub Trojan (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)
Problematika využití metod statistického modelování prostorových dat jako kvantitativní přístup k analýze geografického prostoru je diskutována v rámci evaluace webových portálů obcí s rozšířenou působností České republiky (dále jen ORP). Sledovanými proměnnými jsou aspekty adaptace těchto obcí na moderní webové technologie – především SEO optimalizace webové prezentace, využití sociálních sítí, implementace informačního systému atp. Pro analýzu sledovaných proměnných jsou použity jednak prostorové autokorelační techniky, konkrétně Moranův a Gearyho index, dále metody spadající do oblasti shlukové analýzy, především Whittermoreova a Tango statistika, a rovněž techniky pro analýzu vzájemných vztahů mezi jednotlivými proměnnými. V příspěvku sledujeme vytváření shluků/klastrů interpretovaných proměnných, přičemž diskutujeme prostorové rámce a závislosti zkoumaných jevů. Výzkum pokrývá celý základní soubor ORP České republiky a odhaluje limity použitých metod při využití v hodnocení nástrojů regionální politiky.