Zemědělství, venkov, periferie

moderátor       Mgr. Lenka Fendrychová
čas                14:00-15:00
místnost         Z4

Slušovice po dvaceti letech
Marie Tomšíčková, Václav Toušek
Příspěvek přináší výsledky průzkumu realizovaného v průběhu let 2010 a 2011 na území obhospodařovaném úspěšným zemědělským gigantem Jednotným zemědělským družstvem ve Slušovicích, který zaměstnával ještě na konci roku 1989 více než 7,5 tis. osob. V tomto roce hospodařilo na zemědělské půdě, jejíž výměra dosahovala 6,7 tis. ha, jako obrat překročil hodnotu 6,3 mld. Kčs a hospodářský výsledek se blížil 1 mld. Kčs (835 mil.). Družstvo dosahovalo vynikajících hospodářských výsledků nejen v zemědělské výrobě, ale také v průmyslu, stavebnictví a službách. V té době se prezentovalo rozsáhlou vědecko-výzkumnou základnou. Dotazníkového šetření se účastnilo 300 respondentů, kteří zodpověděli na 18 otázek. Cílem šetření bylo zjistit současné názory obyvatelstva na zemědělské družstvo, dále zjistit postoje obyvatel k proběhlé transformaci družstva a také zjistit názor na současnou společenskou a hospodářskou situaci na Slušovicku.

Proces diferenciace venkovského prostoru ČR: konceptuální zázemí
Vladan Hruška
V posledních letech stále více roste v české geografické literatuře uvědomění venkova jako heterogenního prostoru. Tato diskuze se zdá býti reakcí na prostorové procesy, které vedly k  diferenciaci venkova v sociálním a ekonomickém slova smyslu od počátku 90. let. Mnoho autorů se zabývalo diferenciací českého venkova jako stavu, ale hledání teoretického zázemí či konceptu pro popis diferenciačního procesu ve venkovském prostoru bylo zcela opomíjeno. Příspěvek se proto snaží nastínit možné teoretické zázemí, které je odvozené z britské geografické literatury, kdy se britští geografové snažili konceptualizovat rozsáhlé prostorové procesy ve venkovském prostoru probíhající od počátku 80. let v souvislosti s přechodem od keynesiánské ekonomiky k ekonomice neoliberální za vlády M. Thatcher. Pod pojmem „rural restructuring“ se pak skrývá výsledek této debaty – někdy označované jako celistvý koncept, někdy jen jako soubor konceptů (komodifikace, produktivistický vs. postproduktivistický venkov atd.). Každopádně se tento koncept zdá být přínosem i pro studium diferenciace venkova v českých podmínkách (pokud vezmeme v potaz jeho nedostatky), což se snaží dokázat i tento referát.

Venkovská turistika a agroturistika: (ne)naplněný potenciál rozvoje venkova
Ondřej Konečný
Přestože je venkovská turistika a agroturistika předkládaným tradičním rozvojovým nástrojem venkovského prostoru (jeho ekonomické stabilizace a coby zdroj potřebných pracovních příležitostí), jak v řadě regionálních rozvojových strategií a programů, tak u odborné veřejnosti, skutečné uplatnění není ve vědecké literatuře příliš komentováno a spíše je tak rozměr a význam venkovské turistiky a agroturistiky (VTA) odhadován. Předkládaný příspěvek si klade za cíl přispět do diskuze o potenciálu VTA k rozvoji venkova novým pohledem, zamýšlí se nad skutečností, proč stále zůstává po více než 20 letech rozměr a význam tohoto typu cestovního ruchu za očekáváním odborníků, nad tím, zda již není potenciál VTA skutečně naplněn a ukazuje možnosti (metody) zachycení rozměru agroturistiky v Česku.