Lokální kontext ekonomického rozvoje

Sekce              Lokální kontext ekonomického rozvoje

Místnost        Z3

Moderátor     RNDr. Bohumil Frantál, Ph.D.

 

Globální zisk a lokální rozvoj: kritika teorie globálních hodnotových řetězců a možnosti společenské regulace firem

Mgr. Tomáš Bek (Katedra sociologie, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita)

Teorie globálních hodnotových řetězců se na základě empiricky podloženého výzkumu zaměřuje na analýzu vzniku a reprodukce globálních ekonomických nerovností. Prostřednictvím konceptů sociálního a ekonomického rozvoje se potom pokouší hledat způsoby, jejichž prostřednictvím dochází k přerozdělování zisků z globální výroby směrem k zaměstnancům a firmám zapojeným na nižších bodech řetězců. Svým příliš úzkým zaměřením na produkční procesy, které vedou ke vzniku a redistribuci přidané hodnoty však má tendenci opomíjet širší sociální kontext globální výroby a dopady na společnosti v místech, kde globální firmy působí. Příspěvek se zaměří na kritické zhodnocení základního konceptuálního aparátu teorie globálních hodnotových řetězců a nabídne způsoby společenské regulace aktivit společností zapojených do globálních řetězců.

 

Územní soudržnost: Podpora ekonomické konkurenceschopnosti nebo cesta k prostorové spravedlnosti?

Mgr. Jiří Malý (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Dosahování územní soudržnosti je jedním ze základních cílů regionální politiky Evropské Unie. Územní soudržnost, která by měla být nástrojem pro vyvážený a udržitelný rozvoj, však doposud nebyla blíže definována. Navíc, její nejednoznačnost přispívá ke vzniku mnoha odlišných interpretací a přístupů k územní soudržnosti. Na jedné straně je součástí dominantního ekonomického modelu rozvoje podpora globální konkurenceschopnosti Evropské Unie, na straně druhé je v rámci regionální politiky viditelná snaha o přemodelování stávajících regionálních nerovností do více územně a sociálně soudržné podoby. Nesourodost cílů a významů územní soudržnosti je z velké části způsobena nejasnou představou o měřítku, ve kterém by měla být územní soudržnost dosahována. Hlavním cílem příspěvku je kritické posouzení konfliktních přístupů k územní soudržnosti, zejména vztahu ekonomické konkurenceschopnosti a sociálně-prostorových aspektů územní soudržnosti ve smyslu prostorové spravedlnosti, při současném reflektování závislosti konceptu na měřítku.

 

Komparace dopadů ekonomické krize na průmysl měst Jihlava a Zlín

RNDr. Ondřej Šerý (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Zásadním faktorem, který od roku 2008 ovlivňuje podobu světového hospodářství, je globální ekonomická krize. Předkládaný příspěvek se zabývá tím, jak se projevila na lokální úrovni, konkrétně ve dvou krajských městech České republiky, a to v Jihlavě a ve Zlíně. Obě sídla vykazují množství společných znaků (průmyslová minulost, přítomnost velkých průmyslových zaměstnavatelů, napojení výroby na produkci motorových vozidel), ale také odlišnosti (úroveň vzdělanosti obyvatel, populační velikost). Komparace je prováděna kombinací kvantitativních a kvalitativních metod. V rámci kvantitativních postupů je využita analýza dat o situaci na trhu práce a analýza vývoje hlavních finančních ukazatelů nejvýznamnějších průmyslových firem, zatímco kvalitativní přístupy jsou zastoupeny analýzou mediálního obrazu vlivu krize na dominantní zaměstnavatele skrze monitoring regionálního tisku a semistruktorovanými rozhovory s komunikačními partnery z veřejné i soukromé sféry.