Mobility: lidé v pohybu, svět v pohybu

Sekce              Mobility: lidé v pohybu, svět v pohybu

Místnost        Z3

Moderátor     Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D.

Webbův graf jako metoda analýzy pohybu obyvatel na regionální úrovni

Mgr. Marie Kusovská (Katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)

Demografie (popř. geodemografie) rozlišuje různé druhy pohybu obyvatel: přirozený pohyb jako výsledek procesů porodnosti a úmrtnosti, mechanický pohyb jako přesun obyvatel v prostoru. Souhrnné působení obou procesů se označuje jako celkový pohyb obyvatel. Na úrovni Česka je cca od roku 2003 celkový pohyb určován především migračním přírůstkem. Při posunu na regionální úroveň dochází k výrazné diferenciaci. Příspěvek se zabývá vztahem mezi migračním a přirozeným pohybem na regionální úrovni pomocí metody Webbova grafu. Analyzovány jsou územní jednotky SO ORP ve dvou časových obdobích 1999–2003 a 2009–2013. Pětiletá období byla zvolena s ohledem na omezení nahodilých výkyvů populačně méně početných jednotek, střed zvoleného období odpovídá roku sčítání lidu.

Pravidelné pohyby? Jeden ze způsobů, jak popsat individuální mobilitu v Brně

Mgr. Jan Kučera (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Celá řada současných společenských procesů a trendů (suburbanizace, decentralizace či přechod od monocentrického systému k polycentrickému) má významného součinitele – individualismus. Ten přitom podporuje preferenci automobilové dopravy, která je významným činitelem mobilitní struktury dnešních měst včetně Brna. Automobilová doprava však způsobuje celou řadu problémů, které nejvíce trápí především obyvatele velkých měst s vysokou hustotou zalidnění a služeb. Takováto akumulace lidí a služeb si nutně vynucuje mnohem vyšší počet dopravních operací a vztahů, jež jsou vázány na vyšší dopravní nároky.  Tento článek se proto zabývá současnou dopravní problematikou na území města Brna a v jeho blízkém okolí se zaměřením na individuální automobilovou dopravu. Pro její účely byla vytvořena multikriteriální analýza, která ve třech úrovních zkoumá prostorové vazby. Její stěžejní část byla založena na pravidelných pohybech rezidentů do zaměstnání. Konečné výsledky analýzy předkládají teoretickou strukturu rozložení zejména pravidelných pohybů individuální automobilové dopravy ve městě a její vývoj na základě změny intenzity dopravy na silniční síti. Výsledkem analýzy je též rozpracovaná dopravní kategorizace jednotlivých městských částí Brna, která umožnila vytvořit teoretický model (návrh) dopravní kompenzační mapy.

Letieť či neletieť? Možnosti a riziká aplikácie psychologických a operačných modelov dopravného správania pri identifikácii aeromobilného obyvyateľstva

Mgr. Veronika Zuskáčová (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Rastúca priestorová a cenová dostupnosť leteckej dopravy spôsobujú čoraz vyššiu ochotu i zvyk súčasnej populácie letieť na úkor cestovania „po zemi“. Vytvorila sa tak akási aeromobilná generácia viac či menej integrujúca leteckú dopravu do svojho životného štýlu. Rozličná miera tejto integrácie však vyvoláva otázku od akého momentu možno jedinca považovať za aeromobilného. V snahe čo najviac porozumieť procesom vedúcim k rozhodnutiu človeka zvoliť istý druh dopravného módu v konkrétnej situácii či následne k vytvoreniu jeho dopravnej rutiny, tento príspevok prezentuje vybrané psychologické a operačné modely dopravného správania i rozhodovania sa človeka pre určitú alternatívu riešenia ako jeden z možných pohľadov na danú problematiku. Diskutované sú tak princípy teórie plánovaného konania, MOA-modelu, activity-based modelu i ďalšie prístupy kognitívnej psychológie a manažmentu s cieľom zhodnotiť príležitosti i riziká ich možnej aplikácie pri identifikácii aeromobilného obyvatelstva.