Integrovaný výzkum v oblasti přírodních rizik I.

moderátor doc. RNDr. Petr Kubíček, CSc.
čas 13:00-14:00
místnost Z2

Význam studia morfologie vodních toků při geografické analýze degradace krajiny
Mgr. Jiří Jakubínský (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Příspěvek je zaměřen na prezentaci dílčích výsledků výzkumných aktivit, realizovaných autorským kolektivem v rámci řešení projektu specifického výzkumu, s tématem „Geografická analýza degradace krajiny v kontextu vzniku přírodních rizik" – projekt GeoRISK. Ukazatele morfologického stavu hydrografické sítě krajiny jsou vnímány jako jeden ze stěžejních indikátorů, podávajících informaci o míře degradace přirozených environmentálních hodnot prostředí a především o lokalizaci oblastí náchylných ke vzniku nebo zesílení efektu povodňových škod, způsobených během výskytu extrémních hydrologických situací. Význam je přikládán zvláště procesu kvantifikace stavu sledovaných morfologických parametrů toků, s ohledem na správné vyhodnocení vlivu antropogenních zásahů na dynamiku a přirozené funkce fluviálního ekosystému. Cílem výzkumu je rozšíření poznatků, týkajících se významu morfologického stavu toků, při řešení otázek celkové bezpečnosti krajiny a trvale udržitelného způsobu jejího využívání.

Přínos inventarizace antropogenních tvarů reliéfu ke geografické analýze degradace krajiny v kontextu průběhu povodně
Mgr. Eva Svobodová (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Zvýšená míra vlivu člověka na přírodní prostředí je jedním ze základních faktorů podmiňujících nárůst dopadu přírodních rizik na lidskou společnost. Jako projev lidské činnosti v krajině vznikají antropogenní formy reliéfu, které ovlivňují průběh přírodních procesů na globální i lokální úrovni. Předmětem této studie je aplikace metod geomorfologického výzkumu na povodí Leskavy a Lačnovského potoka. Modelová území jsou cíleně zvolena v odlišných typech krajiny z hlediska jejího využívání a přírodních charakteristik. Morfometrická a morfogenetická analýza a inventarizace antropogenních tvarů reliéfu v povodí malých urbánních toků je provedena na základě terénního výzkumu. Studie umožňuje identifikovat degradovaná území, jejichž prostorový rozsah koresponduje s mírou následku povodní.

Přínos kartografické vizualizace neurčitosti v identifikaci rizikových území
Mgr. Radka Báčová (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Na základě aplikace geografické analýzy byly identifikovány nejvíce rizikové oblasti, které mají největší vliv na vznik a průběh povodní. Výsledek je prezentován v podobě hexagonálních map. Nedostatkem této analýzy je určitá míra zjednodušení a nepřesnosti ve způsobu vizualizace a přenosu dané informace. Přínosem je koncept kartografické vizualizace neurčitosti, která přirozeným způsobem podporuje kritické myšlení uživatelů map a zpřesňuje naše dosažené výsledky prostorového rozložení degradovaných území. Pozornost je věnována především tematické a časové neurčitosti.

Klimatická zmena v Strednej Ázii: príspevok satelitného snímkovania k sledovaniu vegetačnej fenológie
Mgr. Roman Bohovic (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Región Strednej Ázie (5 post-sovietských republík) patrí mimo časť horského pásma zväčša k veľmi suchým až aridným oblastiam, ktoré mimo zavlažované oázy pokrývajú púšte, polopúšte a stepy. Práve preto patrí Stredná Ázia medzi regióny najviac ohrozené klimatickou zmenou. Zmena vegetačnej dynamiky je jedným z jej očakávaných prejavov, ktorý je možné sledovať pomocou diaľkového prieskumu Zeme (DPZ). Vyhodnocovaním a analýzou normalizovaného vegetačného indexu možno sledovať priebeh fenologických metrík až 30 rokov do minulosti. Príspevok sa zameriava na otázku či a ako sa klimatická zmena v Strednej Ázii prejavuje už v súčasnosti a ako možno tento fenomén skúmať s využitím metód DPZ.