Tematické sekce

Participativní výzkumné techniky
Sekce nabízí prostor pro příspěvky zabývající se spoluprací jakéhokoliv druhu v procesu výzkumu. Primárně se však jedná o participaci studovaných osob na výzkumu a zároveň výzkumníka na řešení studovaného problému. Toto téma má dvě roviny, a to politickou a praktickou. Z politického hlediska jde o dobrovolné opuštění mocenské pozice v procesu výzkumu a rozdělení této moci, kontroly a odpovědnosti rovnoměrně mezi jednotlivé účastníky. Praktická rovina pak představuje konkrétní postupy výzkumníka v této redefinované situaci. Sekce tak vytváří prostor pro řešení otázek: jak navázat kontakt se zájmovou skupinou, jak si získat její důvěru, jakým způsobem vybírat výzkumné metody, jak intervenovat do řešení problémů studované skupiny, jak a komu prezentovat výsledky výzkumu atp. Sekce je otevřená všem příspěvkům věnovaným zkušenostem se zapojením veřejnosti do výzkumného procesu, akčních forem prezentace výstupů, performativních strategií kreativního vstupování do situací, endogenního rozvoje území a komunit atp.

Queer geografie, geografie sexualit a feministické přístupy
V zahraničí již přes dvě desetiletí vzkvétající proud myšlení, který lze v širším kontextu „zaškatulkovat" do post-strukturalistické kulturní geografie, si žádá pozornost i u nás. Queer geografie vychází částečně z feministické geografie, ale také z rozmanitých „post-istických" proudů myšlení, jejichž pozornost je primárně, nikoliv však výhradně, upřena na zkoumání sexuálních menšin a společensko-prostorových důsledků jejich „jinakosti". Tato sekce je zaměřena především na odbornou diskusi s cílem přiblížit myšlení v tomto rozmanitém oboru. Sekci blízká témata jsou např.: heteronormativní řád; význam měst pro LGBT populaci (lesbian, gay, bisexual, and transgender community); gay/lesbický bar jako instituce; LGBT průvody hrdosti; dekonstrukce veřejného a soukromého prostoru z pohledu sexuálních menšin; prostorovost coming-outu a mnohá další témata z oborů feministických, queer či (kritických) sociálních teorií.

Integrovaný výzkum v oblasti přírodních rizik
V krajinné sféře Země můžeme dlouhodobě pozorovat nárůst dopadů přírodních rizik na lidskou společnost, který je způsoben několika faktory. Mezi základní činitele lze zařadit především projevy globální environmentální změny, významný populační růst, šíření chudoby, globalizaci a zvýšenou míru vlivu člověka na přírodní prostředí. Studiem přírodních rizik a hazardů se zabývá řada vědců z rozmanitých výzkumných oblastí, jejichž znalosti je třeba integrovat a adekvátně rozvíjet pro zvýšení efektivity krizového řízení. Požadavek mezinárodní a především interdisciplinární spolupráce je zakotven v klíčových strategických dokumentech – např. Deklarace ze summitu v Rio de Janeiro (OSN 1992), Hyogo Framework for Action 2005–2015 (ISDR 2005), Strategic Science Plan (ICSU 2011) a Konference Rio+20 (OSN 2012). Tato sekce nabízí prostor pro příspěvky ze všech geovědních disciplín.

Kooperativní didaktické metody
Slýcháváme, že na „západních" univerzitách se přednáší méně než v našem prostředí, slýcháme, že když už se tam přednáší, tak se nepřednášejí fakta a informace, které je možné získat samostudiem, ale daleko spíše se studenti učí různé způsoby myšlení. V našem prostředí je zavedena tradice „odpřednášet" značnou část látky a na jiné formy studia není položen takový důraz. Jak ale učíme studenty přemýšlet? Za „nejefektivnější" didaktickou metodu většiny přednášek je tak považována frontální výuka, což otevírá zajímavý prostor pro cvičení a semináře, kde již není takový tlak na obsah sdělení a je tak možné pracovat daleko více s jeho formou. Sekce nabízí prostor pro sdílení zkušeností s využitím kooperativních výukových metod, které vychází z principů participace a které podněcují k samostatnému myšlení. K přesvědčení, že se od sebe studenti mohou vzájemně naučit daleko více, než si myslíme, nelze dospět bez potřebných zkušeností a právě proto bychom na workshopu rádi přivítali ukázky dobré praxe s používáním kooperativních didaktických metod při výuce geografických témat.

Volba, protest a politická angažovanost v geografii
Zapojení se jedince do politiky je jednou z aktivit, která se od moderního občana očekává. Tato aktivita se nemusí nutně projevovat pouze účastí ve volbách, ale také mnoha jinými méně institucionalizovanými formami. Volby lze zároveň chápat i v širším než politickém smyslu, jako volby v otázkách spotřebního chování. V různých částech světa mají občané (obyvatelé) různé možnosti ovlivnit politickou situaci ve svých zemích. V České republice jsou nejčetnější petice, demonstrace a jiné protesty či kontaktování politiků. Člověk může také volit obchod s potravinami pro své každodenní nákupy, svým spotřebním chováním volí, jak se budou mít tuzemští zemědělci, jaké filmy se budou točit a jaká divadla budou existovat. Organizace obyvatel například na sociálních sítích za podporu či bojkot určitého produktu zatím není v České republice příliš rozšířenou strategií. Skutečnost, že tyto praktiky stále patří k nepříliš běžným formám politických aktivit, ovšem neznamená, že by měly stát mimo zájem geografického výzkumu. Vítány jsou příspěvky vztažené knejrůznějším módům politické angažovanosti v nejrůznějších geografických kontextech.

Strategie využití prostorových dat v současné společnosti
Aktuální, důvěryhodná a v reálném čase dostupná prostorová data jsou základem většiny rozhodnutí nejen v případě státní správy a samosprávy, ale i v neziskovém či podnikatelském sektoru. Jejich důležitost potvrzuje i aktuální záměr Ministerstva vnitra ČR vypracovat ve spolupráci s dalšími orgány státní správy, s ohledem na klíčové strategické dokumenty, strategii rozvoje národní infrastruktury pro prostorové informace. Sekce je zaměřena na aktuální problematiku efektivního využití dostupných prostorových dat a nástrojů na různých úrovních společnosti. Kromě teoretických konceptů jsou vítány také praktické příklady (studie) využití geoinformatiky a prostorových dat pro podporu rozhodování.

Metody výzkumu veřejného prostoru
Součástí krajiny českých měst jsou zanedbaná místa, místa v neutěšeném stavu, postrádající jasnější kontury vnitřní organizace, přeplněná i vyprázdněná, přeregulovaná i chaotická, strohá i nečitelná. Sekce nabízí prostor pro sdílení výzkumných zkušeností s porozuměním takovýmto místům, s jejich interpretací a evaluací, i prostor pro sdílení zkušenosti z participace na řešení jejich stavu, komunikace s veřejností, zastupiteli, médii atp. Stav veřejných prostranství jako výzkumné téma výrazně přesahuje hranice geografie, architektury, urbanismu, sociologie, antropologie a vybízí k mezioborovým diskusím. Sekce je zároveň otevřena i ryze metodickým příspěvkům zabývajícím se způsoby studia veřejného prostoru (pozorování, fotodokumentace, videodokumentace, hloubkové rozhovory, mentální mapy, go-along research aj.).

Síť: nehierarchické uspořádání společnosti
Vztahy mezi různými aktéry v prostoru, vztahy aktérů a sítí, vztahy aktérů a prostředí, vztahy sítí a prostředí, vztah k místu i vztahy mezi místy navzájem, vztahy v krajině, vztahy v regionu, prostorové vztahy představ a reprezentací, vztahy propojující se do sítí jako přediva časoprostoru. Koncept sítě se systematicky vzpírá mocenské hierarchii. Poukazuje na měkkou, fluidní, proměnlivou, situovanou a kontextuální povahu skutečnosti. Pro interpretaci v geografii tak sítě představují svébytnou cestu k porozumění prostorovosti. Tato obecněji formulovaná sekce by ráda otevřela téma sítí širší odborné veřejnosti a vytvořila prostor pro diskusi obecnějších otázek o jejich roli v geografickém výzkumu. Co se pomocí sítí zviditelňuje a co naopak skrývá? Kde pohled optikou sítí pomáhá porozumět geografickým jevům a procesům? Jaká je prostorovost sítí? Jakým způsobem sítě redefinují roli měřítka v geografii?

Zahraniční inspirace pro českou geografii venkova a zemědělství
Sekce vytváří prostor pro diskusi aktuálních konceptů prosazujících se v soudobé rurální geografii a geografii zemědělství jako např. postproduktivistický přechod, multifunkcionalita, resilience venkova a jeho bezpečnost či konstruování venkovskosti (rurality) ve vztahu k pozorovaným změnám a dynamice venkova a zemědělství v České republice. Vítány jsou proto příspěvky propojující výzkum proměny českého venkova a zemědělství s aktuálními přístupy světové rurální geografie a geografie zemědělství a otevírání nových výzkumných témat ve venkovském prostoru České republiky.

Jak se naše města adaptují na nové výzvy 21. století?
Proces regenerace umožněný transformací ekonomiky a společnosti z industriální v postindustriální měl zásadní dopady na prostorovou i funkční strukturu města. Vybrané transformující se lokality mění svůj vzhled, funkci a častokrát i sociální strukturu. Úspěšnost městského vládnutí rozhoduje o míře asymetričnosti mocenských vztahů v území a míře reflektování environmentálních, sociálních, funkčních i fyzických změn v těchto lokalitách. Strategie Evropa 2020 vyzývá k chytrému, udržitelnému a inkluzivnímu růstu, přičemž současná ekonomická krize poukazuje na nevyhnutelnost zvyšování městské adaptibility na měnící se společenské/ekonomické/environmentální podmínky 21. století. Lokální úroveň je měřítkem, ve kterém lze tuto strategii, reflektující udržitelný růst, implementovat nejsnáze. Otázkou je, zda k pokusům o implementaci takových strategií v našich městech vůbec dochází. Stávají se naše města skutečně „smart" nebo spíše hloupnou? Do jaké míry reflektuje současný městský rozvoj v postsocialistických městech priority Evropy 2020? Jaké indikátory používáme při vyhodnocování pozitivního či negativního trendu při regeneraci měst? Jak čelit výzvě sociální inkluze při preferování kompaktního města a neustále se zvyšující hustoty obyvatel měst? A jakou úlohu v implementacích těchto strategií hrají samotní obyvatelé měst. Sekce otevírá prostor nejen pro diskusi těchto otázek, ale i otázek obecného městského vývoje současnosti.