Integrovaný výzkum v oblasti přírodních rizik II.

moderátor doc. RNDr. Petr Kubíček, CSc.
čas 14:00-15:00
místnost Z2

Kvalita života v záplavových oblastech
Mgr. Kamila Klemešová (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Příspěvek se věnuje hodnocení kvality života v záplavových oblastech. Povodně jsou přírodním fenoménem, který v posledních dvaceti letech opět významně ovlivňuje život občanů České republiky. S rostoucím bohatstvím se společnost stává zranitelnější a citlivější mj. také na dopady přírodních katastrof. Je proto potřeba zaměřit se nejen na technická řešení povodňové problematiky, nýbrž také na sociální a psychologické aspekty povodní, které významně ovlivňují obnovu území po povodních a další život v obci. Cílem následujícího příspěvku je poukázat na některé základní problémy spojené s životem v záplavových oblastech, poukázat na možná řešení a především analyzovat, na základě provedeného terénního šetření, jak jsou některé aspekty kvality života hodnoceny ze strany obyvatel záplavových oblastí.

Hydrometeorologické extrémy odvozené z archivních pramenů na Českomoravské vrchovině v období 1706–1849
Mgr. Lukáš Dolák (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Studie se zabývá hydrometeorologickými extrémy (jako přívalový déšť, blesková povodeň, povodeň, krupobití a mráz) vycházejících z archivních pramenů na Českomoravské vrchovině pro období 1706–1849. Škodní záznamy, daňové záznamy a kroniky byly nejvíce užitečnými typy historických dokumentů. Výzkum rovněž využívá administrativní dokumentaci zahrnující hlášení od osob postižených katastrofou, zprávy komise a daňová rozhodnutí. Získané údaje se týkají druhu událostí, jejich datace, místa výskytu a způsobené škody. Ve studované oblasti bylo zjištěno více než 100 extrémních událostí. Přívalový déšť, krupobití a blesková povodeň byly hlavními pustošivými jevy s převažujícím výskytem od května do srpna. Přívalový déšť a krupobití mohou být jasně přisouzeny bouřkám s intenzivní konvekcí. Výsledky jsou diskutovány s ohledem na nejistoty týkající se výchozích údajů.

Případné důsledky výstavby přehrad na střední Svratce
Mgr. Milan Skoupý (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Možnost výstavby přehradních nádrží v České republice je reálnější než si mnozí lidé představují. Od roku 1976, kdy vznikl Směrný vodohospodářský plán, existuje možnost budoucí výstavby těchto vodohospodářských staveb. Seznam byl již několikrát využit jako odrazový můstek pro další jednání. Je velmi důležité znát důsledky těchto činů a jejich vliv na budoucí vývoj v této problematice.