Strategie využití prostorových dat v současné společnosti

moderátor Mgr. Zbyněk Štěrba, Ph.D.
čas 11:00-12:00
místnost Z2

Otevřené 3D formáty a jejich využití v geoinformatice
Mgr. Lukáš Herman (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Hlavním smyslem otevřených souborových formátů je zajištění interoperability mezi různými aplikacemi. Při tvorbě a používání otevřených formátů je důležitá zejména jejich standardizace, a to především z důvodu jejich jednoznačné identifikace. Tento příspěvek se zaměřuje na formáty používané pro 3D modelování krajiny, měst nebo budov. K tomuto účelu jsou využívány standardy organizací ISO (International Organization for Standardization), OGC (Open Geospatial Consortium) a Khronos Group. Konkrétně se jedná o formáty VRML (Virtual Reality Modeling Language), X3D (eXtensible 3D), KML (Keyhole Markup Language), CityGML (City Geography Markup Language) a COLLADDA (COLLAborative Design Activity). Zde zmíněné formáty jsou podporovány jak v GIS aplikacích, tak v programech pro zpracování počítačové grafiky. Rovněž jsou popsány možnosti použití vlastních transformací pomocí XSLT (eXtensible Stylesheet Language Transformations).

Sémantika neurčitosti geografických dat a její kartografická vizualizace
Mgr. Radka Báčová (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Kvalita dat je jeden z nejvíce kritických faktorů geografické analýzy a tedy i kartografické vizualizace. Naopak kartografickou vizualizací dochází ke zjednodušování reality v model, který je možné efektivně prezentovat. I když současné způsoby vytváření map vyvolávají u jejich uživatelů přesvědčení nevyvratitelnosti informací, které sdělují, je třeba na ně nahlížet kriticky. Příspěvek je zaměřen na konceptualizaci neurčitosti v geografických datech ve vztahu ke kvalitě dat a možnosti její kartografické vizualizace. Přínosem užití konceptu neurčitosti je oproti běžnému usuzování a pouhému přenosu modelované reality maximalizace informačního zisku. Jeho cílem je zvýšit povědomí o významu neurčitosti, o jejím konceptu, ale i o veškerých parametrech pozitivně resp. negativně ovlivňujících postupy její kartografické vizualizace.

Datová infrastruktura pro inteligentní aplikace založené na datech o hluku
Mgr. Petr Duda (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Nebezpečí hlukového znečištění stojí i přes svou závažnost stále spíše na okraji společenského zájmu. Hlavní zdroje znečištění jsou sice sledovány, ovšem stále jde spíše o řešení příliš globální či prováděné ex post. Postupně se však objevují technologie, které umožňují sledování hluku a řešení zdraví škodlivých situací automatizovaným způsobem s minimálními zásahy člověka, a to za nesrovnatelně nižších nákladů, než tomu bylo před deseti lety. Základní překážkou k dosažení alespoň rámcové funkčnosti takového systému je však absence infrastruktury pro přenos a výměnu senzorových hlukových dat. Dosavadní široce používané standardy pro přenos geoinformací jsou zde nedostatečné neboť validita hlukových dat je značně závislá na kontextu jejich vzniku. Jedním z možných řešení je implementace otevřeného standardu Sensor Web Enablement, který vhodné datové typy a funkce poskytuje.

Novinky v mezinárodních iniciativách o prostorových datech v roce 2013
Mgr. Radim Štampach, Ph.D. (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Příspěvek má posluchače seznámit s aktuálním děním při přípravě projektů Copernicus (dříve GMES) a GEOSS. Evropský projekt Copernicus vstoupil v roce 2013 do posledního roku přípravné fáze. V tomto roce mají být veřejně spuštěny první služby a vypuštěny první družice. Mezinárodní projekt GEOSS využívá při své přípravě i zkušeností z projektu Copernicus.