Zahraniční inspirace pro geografii venkova a zemědělství

moderátor Mgr. Jiří Hrabák
čas 11:00-12:00
místnost Z3

Regionální diferenciace zemědělství v Česku optikou multifunkcionality
Mgr. Ondřej Konečný (Ústav regionálního rozvoje a veřejné správy, FRRMS, Mendelova univerzita v Brně)

České zemědělství prodělalo za posledních 20 let významné změny, které se projevily nejen v jeho celkové podobě, ale také v rozdílných trajektoriích vývoje zemědělství v jednotlivých regionech. Vstupem Česka do Evropské unie se tyto změny nezastavily – polarizace regionů a proměna zemědělství postupovala dále, umocněná novým legislativním a politickým rámcem. Proměna zemědělského systému byla za hranicemi Česka nejprve diskutována jako přechod z produktivistého období do etapy postproduktivistické a posléze nabyla na významu diskuze směřovaná k multifunkcionalitě v zemědělství resp. celého venkovského prostoru. Někteří zahraniční autoři užívají normativního přístupu vysvětlující nejen celkové změny pozorované na venkově a zemědělství za posledních 20 let, nýbrž i jako analytický rámec pro rozdílné vývojové tendence jednotlivých regionů a lokalit. Příspěvek se proto snaží rozpracovat tento přístup v kontextu analyzované regionální diferenciace vývoje zemědělství v Česku.

Přechod českého zemědělství od produktivismu k post-produktivismu
Mgr. Michael Král (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

České zemědělství prošlo během posledních dvaceti let významnými změnami. První změnou byl přechod zemědělství na tržní hospodářství v devadesátých letech a druhou změnou byl vstup České republiky do EU a zapojení se do Společné zemědělské politiky. Obě tyto změny přispěly k strukturálním změnám a regionálním rozdílům českého zemědělství a vystavili české zemědělství konkurenci z celé Evropy. Nejvýznamnějšími důsledky těchto změn je klesající zemědělská produkce, omezení živočišné výroby a zmenšení orné půdy. Na druhou stranu je podporováváno mnoho nevýrobních a nezemědělských aktivit ve venkovských oblastech, které přinášejí zemědělcům nové možnosti rozvoje. Analýza strukturálních a prostorových změn českého zemědělství mezi lety 2000 a 2010 vychází z dat Agrocenzu doplněných názory zemědělců, které byly získány řadou rozhovorů v českých regionech.

Governance v rámci rozvoje venkova v ČR
Mgr. Jan Procházka (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita)

Místní akční skupiny (MAS) se stávají stále významnějšími aktéry v rámci rozvoje venkovských regionů a jejich pomocí se rozšiřuje komunitou řízený rozvoj na českomoravský venkov. Otázkou ovšem zůstává, zda přináší tento způsob opravdu přidanou hodnotu rozvoji venkovských regionů? Tato otázka je zodpovězena pomocí srovnání distribuce financí v rámci programu rozvoje venkova a tato analýza poukazuje na významnou roli místních samospráv v rámci MAS. Rurální governanci se snažíme odhalit analýzou venkovských regionů, která poukazuje na význam místních podmínek pro rozvoj území. Článek však selhává v identifikaci rurální governance, což může být způsobeno nedostatečnou analýzou sociálního kapitálu v regionech a na řídících pozicích MAS.